Obyvatelé

 Většinu obyvatel tvoří Španělé. Mezi další početné národy patří v severní oblasti země Katalánci (15%), Galicijci (6%) a Baskové (4%). Právě z Baskitska jsou často cítit silné nacionalistické projevy, v Evropě je velmi známá místní teroristická organizace ETA (více informací o organizaci ve spodní části textu). Nacionalismus Katalánců a Galicijců má mírovou podobu spočívající v rozsáhlejší autonomii. V zemi žije asi 600 tis. Romů, z toho polovina v Andaluzii.

 Hrdí Katalánci tančí národní tanec sardanu v Santa Susanně

Rozmístění obyvatel je velmi nerovnoměrné, nejvíce jich žije při pobřeží v Andaluzii, Katalánsku, Valencijsku  a také v okolí Madridu, který je po Londýnu  a Berlínu třetím největším městem EU. Obecně platí, že počet obyvatel se ve  vnitrozemských regionech (kromě Madridu a jeho okolí) neustále snižuje, neboť se lidé stěhují za prací na pobřeží.

 Přistěhovalci

Počet obyvatel v zemi neustále roste a to především díky neustálému příchodu imigrantů. V současné době je téměř každý desátý obyvatel ve Španělsku cizinec. Většinou jde o obyvatele Latinské Ameriky, kteří využívají prozatím štědré imigrační politiky španělských vlád a navíc se v zemi lehce domluví. Je zde však mnoho přistěhovalců i ze západní (Britové, Němci) a východní Evropy (převládají Rumuni díky blízkosti španělštiny a rumunštiny). Nejvíce přistěhovalců, pokud jde o zemi původu, tvoří Maročané (asi 15 %), následováni Ekvádorci a Kolumbijci. Nejoblíbenějšími regiony mezi přistěhovalci je Středomoří a okolí Madridu.

Úřední jazyky: španělština (kastilština), galicijština, baskitština a katalánština

Náboženství

Asi 75 % obyvatel se hlásí k římskokatolickému náboženství, nicméně jen asi 20 % věřících, převážně staršího data narození, se pravidelně účastní bohoslužeb. V zemi je velké množství katolických svátků a oslav. V zemi žije početná muslimská komunita.

 Deset největších španělských měst (bez aglomerace)

 1. Madrid                                         3 255 944

2. Barcelona                                      1 621 537

3. Valencia                                          814 208

4. Sevilla                                             703 206

5. Zaragoza                                         674 317

6. Málaga                                            436 870

8. Palma de Mallorca                            401 270

9. Las Palmas de Gran Canaria             381 847

10. Bilbao                                           354 860

Zdroj: Španělský statistický úřad  (www.ine.es)

Teroristická organizace ETA – máme se jí bát?

 Teroristická organizace ETA (v překladu „Baskitsko a svoboda“) působí od července roku 1959. Původně šlo o uskupení vysokoškolských studentů, kteří vznikem dávali najevo nespokojenost s potlačování národních práv Basků generálem Francem. Její první obětí se stal mladý policista José Pardines Arcay v červnu 1968. Od té doby má na svém kontě 210 obětí, tou poslední se stal výjimečně francouzský policista v březnu roku 2010. Francouzská policie totiž velmi úzce spolupracuje se španělskou a v poslední době nese tato spolupráce své ovoce. Na jihozápadě Francie totiž žije početná Baskitská komunita a teroristé zde často hledali své útočiště. ETA své útoky směřuje výhradně k představitelům španělské moci, většinou si vybírá policisty, vojáky či starosty, civilisté umírají zcela výjimečně. Turisté se nikdy nestali cílem ETA. Vláda se několikrát pokusila vyjednávat, ale neúspěšně. Zajímavé je, že ETA má v samotném Baskitsku mizivou podporu.